Lidé se mě ptají, jak by asi volil náš tata.

22.1.2023

Na to mohu odpovědět s jistotou: volil by generála Pavla.

Imponovaly by mu jeho vojenské zkušenosti i mezináodní prestiž, který prací v NATO získal.

Líbil by se mu i jako důstojná postava. On tata totiž byl duchem i tak trochu indián.

A pak se někdo diví, jestli by mu nevadilo, že Petr Pavel byl kdysi v KSČ.

Nevadilo. Měl by pro to pochopení.

(A nejen proto, že on sám ve straně taky kdysi byl. Ty dvě situace totiž dělí 40 let a  nesnesou srovnání.)

Po převratu rád navštěvoval všecky kouty naší země a setkával s lidmi všelijak činnými, v kultuře i jinak. A to i s těmi, kteří předtím byli v KSČ, aby mohli dělat to, co dělali.

Chápal, že například na venkově anebo ve vzdáleném maloměstě se lidé snažili žít, aby politika šla mimo ně. A tak situaci cítili jinak. O jejich morálce nakonec rozhodl hlavně výsledek jejich práce.

K závěru jeho života jsme někdy mluvili i o tom, že konkrétní zločiny nedošly k potrestání; to ho mrzelo. Ale vůbec se nepohoršoval nad lidmi, kteří jenom hledali cestu, jak tu horší dobu přežít bez velkých ztrát.

Jan Vaculík