Markéta Goetzova-Stankiewicz

Bylo to v zari 1978 u Vlasty Chramostove a ja byla po prve, cela omamena, ve spolecnosti lidi od kterych jsem jen cetla texty v daleke Kanade na brehu Pacifiku. Hralo se bytove divadlo: Macbetha. Ludvik Vaculik sedel na pohovce. Nabrala jsem hluboky dech a s tlukoucim srdcem jsem se blizila k nemu: "Pane Vaculik, jsem z Kanady, znam Vase psani...cetla jsem..." a dosel mi dech. "Ah, tak jste se mi zhmotnila" pravil autor Dvou Tisic Slov, pomalu sahl do kapsy, vytahl pistalku a zacal hrat. Zvuk te pistalky mne provazel od toho okamziku.

HAPPY BIRTHDAY, PANE VACULIK, HAPPY BIRTHDAY, LUDVIKU!!!

Marketa (Goetzova-Stankiewicz) z Vancouvru.