Vznikla Charta 77

Vznikla Charta 77

(Kronika Českých zemí. Praha, Fortuna Print 1999. 904 s.)

6. leden. Počátek roku 1977 přinesl totalitní moci v ČSSR šok - dala o sobě vědět občanská iniciativa, nazvaná Charta 77. Již v průběhu roku 1976 a zvláště po procesu se členy rockové skupiny Plastic People (23. 9. 1976) se zformovala skupina občanů, přesvědčených, že zvůli moci je třeba aktivně čelit. Brzy se mezi nimi prosadil názor, že k tomuto účelu je třeba vytvořit trvalé seskupení obránců lidských práv.

Činnost tohoto uskupení se měla opírat o závěry Helsinské konference (1975) a reagovat na společenskou a politickou situaci v ČSSR. Za prohlášení a analýzy Charty měli odpovídat tři mluvčí, kteří se po roce měnili. Prvními mluvčími Charty 77 byli dramatik Václav Havel, filozof Jan Patočka a bývalý ministr zahraničí za "pražského jara" Jiří Hájek. Už toto spojení naznačovalo jeden ze základních rysů Charty - sdružili se v ní lidé, kteří byli vždy v opozici ke KSČ, s bývalými komunisty. Právě tuto toleranci k minulosti každého člena a úctu k jeho názoru pokládali zakladatelé Charty za jednu z podmínek existence tohoto seskupení.

Základní prohlášení Charty 77 vysvětlovalo smysl této aktivity a konfrontovalo skutečný stav dodržování občanských práv v ČSSR s úmluvami, podepsanými v Helsinkách, jež v ČSSR vstoupily v platnost 23. 3. 1976. Do 6. ledna 1977, kdy byl text prohlášení Charty značně dobrodružným způsobem "předán" státním orgánům (pražské ulice byly svědky divoké honičky, kdy se automobily StB snažily dostihnout auto, v němž jeli Václav Havel, Pavel Landovský a Ludvík Vaculík, kteří se snažili dovézt text Charty státním orgánům a zároveň jeho kopie rozeslat přátelům), jej podepsalo 243 občanů (k 17. 11. 1989 se jejich počet rozšíří na 1886). Charta 77 průběžně vydávala různé dokumenty - stanoviska, analýzy, dopisy, prohlášení. Celkem je jich zaznamenáno 570.